Kung-fu (功夫 gongfu) je výraz, kterým se mimo Čínu souhrnně označuje široké spektrum čínských bojových umění se zbraní i beze zbraně, působících navenek jak tvrdě, tak měkce, jak agresivně, tak umírněně.
Kung-fu a další podobné dálně-východní bojové techniky byly ovlivněny starověkým indickým bojovým uměním zvaným kalaripayattu (český přepis kalaripajattu). Původ kalaripayattu není zcela jasný. Podle některých japonských historiků bylo indické bojové umění dokonce ovlivněno i tradičním řeckým způsobem zápasu nazvaným pankration, který přinesl do Indie během svých výbojů Alexandr Veliký. Již předtím praktikovala indická válečnická kasta kšatrijů bojové umění, které se postupně vyvinulo v karapaito, jež se následně po staletích transformovalo v umění známé jako kalaripayattu. 
Podle legend se v 5. století jihoindický princ Bódhidharma, který ovládal karapaito, stal buddhistickým mnichem a odcestoval do Číny, aby tu šířil učení později známé jako čchanový buddhismus, ze kterého se po importu do Japonska vyvinul zenový buddhismus. V Číně se usadil v klášteře Šao-lin. Bódhidharma jako buddhistický mnich bojové umění nepoužíval, když však viděl zubožený fyzický stav tamějších mnichů, naučil je bojovým technikám, aby jim pomohl zlepšit tělesnou kondici. Po generace byla tato cvičení zlepšována a rozšiřována; na jejich základě potom vznikly pohyby označované jako 5 zvířat ze Šaolinu - drak, had, tygr, panter a jeřáb. Dlouhou dobu se mohli naučit Kung - Fu pouze šaolinští mniši. Později, za vlády mandžuů, začal šaolinský klášter šířit toto umění i mezi rolníky, aby mohli bránit svá práva.
Správně se slovo "kung-fu" (gongfu) překládá jako dovednost získaná dlouhou a namáhavou prací. Je možné jej použít v souvislosti s libovolným řemeslam nebo uměním, například s uměním aranžování květin. V samotné čínštině se pro bojová (válečná) umění používá výraz wu-šu (wushu), nebo i čchüan-fa.
Obrázková příloha:
Kung-fu je hodně fajn sport, ale přijde mi, že je to taky spíš filozofie. Na rozdíl třeba od MMA, ve kterém je jasně patrná ta bojová složka. Ale tím, jak kung-fu vychází z budhismu a celkově z východních filozofií je za tím ta přemýšlivá složka. Ne že by MMA fighter nepřemýšlel – viz Jirka Procházka. Ale asi všichni víme, jak to myslím. :)
OdpovědětVymazat